Václav Havel zvolen prezidentem ČR

V průběhu společného zasedání obou komor Parlamentu ČR ve Španělském sále na Pražském hradě se konala prezidentská volba. Poslanci KDU-ČSL, ODA a části ODS podporovali kandidaturu a prodloužení mandátu dosavadního prezidenta Václava Havla. Jeho protikandidáty se stali zástupce KSČM astrofyzik Stanislav Fischer a poslanec Miroslav Sládek za Sdružení pro Republiku – Republikánskou stranu Československa (SPR-RSČ), který se v době volby nacházel ve vazbě (soud však na konci ledna 1998 vynesl osvobozující rozsudek). Václav Havel byl ve volbě nakonec zvolen ve druhém kole, a to pouze o jediný hlas. Do historie se také zapsala první dáma Dagmar Havlová, která hájila svého muže před vystoupením republikánského poslance Jana Vika hlasitým pískotem. Kandidát na post prezidenta Sládek sledoval volbu pouze v televizním vysílání ve své cele v pankrácké vazební věznici. Havel se ucházel o prezidentský post již po páté – poprvé byl zvolen v roce 1989 za prezidenta ČSSR, podruhé v roce 1990 za ČSFR, následně v roce 1993 již za prezidenta samostatné České republiky. Pouze jednou nebyl zvolen, a to v červenci 1992, kdy byl na obzoru zánik československé federace a stop jeho úspěšnému zvolení vystavili slovenští poslanci Federálního shromáždění. Média se v této souvislosti zabývala otázkou potenciálního zavedení přímé volby prezidenta republiky (např. po vzoru Francie nebo Rakouska), ale tehdejší ústavní systém tuto volbu neumožňoval. Dle sociologických průzkumů by jednoznačně zvítězil i v přímé volbě Václav Havel, který splňoval tehdejší představy občanů republiky o hlavě státu – důstojný, zdrženlivý, nadstranický ovšem se zájmem o vnitropolitické záležitosti a v neposlední řadě reprezentativní zástupce republiky.