5. 2. 1998
Skandálu kolem sponzoringu čelila Občanská demokratická aliance (ODA), neboť podobně jako u ODS vyšlo najevo, že používala pro tajné sbírání sponzorských darů skrytý účet vedený „mrtvou“ firmu TMC na Panenských ostrovech. S kauzou byl spojen zejména bývalý místopředseda ODA a někdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý a taktéž bývalý místopředseda ODA a slezský podnikatel Miroslav Tošer. Na veřejnosti byla také probírána „kauza Breda“, podle názvu opavského obchodního domu, která se týkala dalšího podnikatele a vlivného člena ODA Kamila Kolka, jež veřejně obvinil Vladimíra Dlouhého ze „zakrytí vzájemného obchodu“. V roce 1993 Kolek získal za výhodných podmínek, které stanovilo právě ministerstvo vedené Dlouhým, obchodní dům Breda za celkem 45 milionů Kč (tj. o 35 milionů méně, než byla původně stanovená odhadní cena). Za to měl podnikatel údajně převést 2 mil. Kč na účet ODA. Dlouhý ale údajně ze strachu z možné aféry před blížícími se volbami chtěl raději dar vrátit, ač na jejich vrácení Kolek netrval. Ačkoliv byla kauza vyšetřována i policií, nakonec byl překvapivě odsouzen pouze likvidátor a někdejší státní úředník Leoš Nechvátal, který připravoval privatizaci obchodního domu
ROUBAL, Petr. Konzervativní kontrarevoluce: Občanská demokratická aliance a postkomunistická transformace. In: Rozděleni minulostí: vytváření politických identit v České republice po roce 1989. Praha: Knihovna Václava Havla, 2011, s. 249-285. Dimun, Petr a Hamerský, Milan J. 10 let na straně svobody: kronika ODA z let 1989-1999. 1. vyd. Brno: Bachant, 1999. 429 s.,[8] s. obr. příl. Budování Českého státu. ISBN 80-902631-4-3.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_demokratick%C3%A1_aliance