Rok: 2008
Region: Jihomoravský

Vzrostla poptávka po studiu asijských jazyků. Nabídka kurzů byla rozšířena jak pro zájemce o studium z řad veřejnosti i studenty vysokých škol, např. Masarykova univerzita v Brně na Filozofické fakultě umožnila studium samostatného oboru japanistika/japanologie a zvažovala otevření vietnamistiky a sinologie.

Film Jiřího Menzela podle předlohy Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále se nedostal v konkurenci cizojazyčných filmů do užšího kola nominací potenciálně vedoucích k zisku prestižní filmové ceny Oscar. Nominován byl např. rakousko-německý film Ďáblova dílna o padělatelské dílně na bankovky v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen, snímek Katyň o vraždění polských důstojníků za druhé světové války nebo netypické válečné drama Beaufort izraelského režiséra Josepha Cedara.

Basketbalistky Brna a držitelky českého extraligového titulu postoupily do finále Evropské ligy. Ve finálovém utkání podlehly Spartaku Moskva výsledkem 60:75.

Takzvaná „kuřimská kauza“ se dostala k brněnskému krajskému soudu. Případ neobvykle brutálního týrání dvou dětí ve věku osmi a deseti let otřásl veřejností v roce 2007. Chlapci byli vystaveni fyzickému i psychickému týrání, kdy byli zavíráni do temných prostor, biti, řezáni, páleni cigaretami apod. Soud obžaloval v případu 6 osob z týrání. Případ vzbudil zájem médií i veřejnosti i z toho důvodu, že se jedna z obžalovaných vydávala nejdříve za dívku Aničku a po svém útěku do Norska za chlapce Adama. Ve spletitém případu se objevilo také jméno novináře a tehdejšího šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky nebo tehdejší zástupkyně ombudsmana, Anny Šabatové. Vlivem tohoto případu byl v roce 2009 byl přijat tzv. náhubkový zákon, jež měl usměrnit média při eticky citlivější informování veřejnosti a měl více chránit práva účastníků případu na ochranu soukromí (zejména nezletilých). Mj. bylo zakázáno zveřejnovat jména obětí trestných činů.

Vody na politické scéně rozvířil premiér Mirek Topolánek (ODS), když se spolu členy své rodiny a za doprovodu některých vládních představitelů (např. ministr dopravy Aleš Řebíček) a blízkých přátel a lobbistů (např. Marek Dalík), který se v čase své dovolené vypravil do Itálie, na Sardinii do oblasti Porto Rontodo, do soukromé rezidence tamního premiéra Silvia Berlusconiho. Velkých diskuzí se dostalo zejména „polooficiálnímu“ charakteru této dovolené a značnému informačnímu embargu na tuto cestu, kdy se mj. Topolánek údajně nechal na místo dopravit soukromým letadlem společnosti úzce propojené s finanční a zájmovou skupinou J&T. Mezi témata jednání s Berlusconim měla mj. patřit problematika energetické bezpečnosti zemí EU, potažmo ČR.

Poslaneckou sněmovnou byl nakonec odložen dlouho projednávaný návrh zákona o církevních restitucích, který měl definitivně upravit majetkoprávní poměry mezi státem a církvemi. Proti přijetí zákona se mj. postavili tři poslanci vládní koalice – Vlastimil Tlustý, Jan Schwippel a Juraj Raninec (všichni ODS), kteří hlasovali spolu s opozičními poslanci ČSSD a KSČM. Naopak pro další projednávání návrhu hlasovali ex-poslanci ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka. Postoj vůči návrhu restitucí se stal střeným bodem uvnitř vládní koalice i ODS, zejména mezi premiérem Mirkem Topolánkem a poslancem Tlustým, což mj. nakonec vedlo k odchodu jeho „trojice“ z poslaneckého klubu ODS. Tlustý, Schwippel a Raninec se nakonec podíleli i na vylovení nedůvěry a páru Topolánkovy vlády v březnu 2009. Restituční zákon byl nakonec přijat až v roce 2012 a nabyl platnosti od 1. ledna 2013.

Brnem prošel doposud největší průvod příslušníků a příznivců LGBT komunity v dějinách ČR s názvem Queer Parade s podtitulem „Duhová vlna“. Na Náměstí Svobody se shromáždilo na několik set účastníků a mezi řečníky zde mj. vystoupil zpěvák Pavel Vítek nebo ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková (SZ). Nad akcí převzala záštitu tenistka Martina Navrátilová, jejíž zdravice byla též na místě přečtena. Proti této akci násilně vystoupili příznivci krajně pravicové a extrémistické scény a proto byla z bezpečnostních důvodů původní trasa průvodu městem zkrácena.

Další pokračování doznala po desetiletí se táhnoucí kauza Diag Human, v níž se soudil česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva s českým státem o zmařené obchody a dodávky krevní plazmy pro české nemocnice. Podle rozhodnutí nezávislých arbitrů rozhodčího senátu měla ČR zaplatit 8,33 miliardy Kč, přičemž zhruba polovina měla být samotná škoda a zbytek poplatky z prodlení. Proti výroku se odvolala jak strana žalující, která požadovala odškodné ještě o tři miliardy Kč vyšší, tak také žalovaná, která chtěla v plánu ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) platbu odvrátit zcela. Spor pokračuje až do dnešních dnů.

Vrchní soud v Olomouci vynesl rozsudek v tzv. kauze Kořistka, v němž padlo rozhodnutí v jedné z dlouho se táhnoucích kauz údajné korupce na české politické scéně. Předmětem sporu bylo údajné podplácení někdejšího poslance Unie svobody – Demokratické unie, Zdeňka Kořistky ze strany lobbistů zastupujících ODS, Marka Dalíka a Jana Večerka. Dalík s Večerkem měli v roce 2004 podle Kořistkových tvrzení nabízet úplatek 10 milionů Kč a post velvyslance v Bulharsku za to, že poslanec Kořistka nepodpoří vznik vlády Stanislava Grosse (ČSSD). Dalík s Večerkem to vehementně popírali a naopak sami žalovali Kořistku ve sporu na ochranu osobnosti. Soudní spory táhly i nadále a nakonec zůstaly v důsledku řady odvolacích řízení jednoznačně nerozřešen. Tato kauza se však zařadila mezi velmi sledované a do značné míry se podílela na postupující diskreditaci parlamentních stran a politických elit v ČR jako celku.

Na mešitě v Brně se objevily sprejerské nápisy odsuzující islám. Jednalo se o opakovaný vandalský útok na nejstarší muslimskou modlitebnu v ČR fungující od roku 1998, poprvé se však jednalo o protimuslimské nápisy.

Ústavní soud ČR v Brně konstatoval, že ústavní stížnost podaná prezidentem Václavem Klausem na určité pasáže Lisabonské smlouvy není v rozporu s ústavním pořádkem ČR. I přes další stížnosti se tento krok stál počátkem zprvu „zmrazené“ ratifikace jedné z evropských základních smluv, jež byla nakonec dokončena v listopadu 2009 Klausovým podpisem.

Den po schválení státního rozpočtu rezignoval na svůj poslanecký mandát ex-poslanec za ČSSD Michal Pohanka. Své rozhodnutí odůvodnil snahou o otevření prostoru pro dohodu ČSSD a ODS, která měla zajistit důstojný průběh předsednictví ČR v EU a také jeho krok měl usnadnit politickou spolupráci v časech globální ekonomické krize. Vládní koalice tak ve sněmovně ztratila klíčový hlas. Na jeho postu jej nahradila Irena Kočí z Moravského Krumlova (ČSSD).